Silver Pines by se mohl stát Daniným tajným hororovým tipem pro rok 2026 – demo ji totiž přimělo toužit po více.
Jsem taková oběť marketingu. Jakmile má hra v názvu slova jako „Hill“, „Creek“, „Peak“, „Lake“ nebo třeba „Pines“, putuje slepě na můj seznam přání. Jako obrovská fanynka Twin Peaks a Silent Hill totiž neustále hledám novou potravu, která ukojí mou touhu po té mystické, téměř až uklidňující atmosféře. Bohužel se mnoho z těchto údajných skrytých tipů nakonec ukáže jako naprostý průměr nebo dokonce jako totální propadák – ten druh propadáku, do kterého by možná sáhl James Sunderland, ale rozhodně ne Heather!
Silver Pines je naproti tomu po dlouhé době opět opravdovým šťastným nálezem. Tato survival hororová hra v elegantním 2D grafickém zpracování vyjde 8. října 2026 (ještě tak dlouho čekat, AAH!),demo je však k dispozici již nyní. A nejenže se hraje, jako by byla tato hra stvořena přímo pro mě –ale už teď má potenciál stát se jednou z nejlepších hororových her roku 2026.
Vítejte v Silver Pines!
RRRRIIIIIIING. RIIIIIIIIING. Pronikavé zvonění telefonní budky mě vytrhává z polospánku. Sedím v bistru. Kolem mě není ani živá duše, jukebox mlčí, na toaletě pro hosty bliká světlo. To je ale skvělý začátek!
Vklouznu do trenčkotu soukromého detektiva Reda Walkera, který má zřejmě jen jeden cíl. Připomíná mi to i tajemný hlas v telefonním sluchátku: „Našel jsi ho? Našel jsi Eddieho Velveta?“ Ne, samozřejmě že ještě ne, jinak by tu žádná hra nebyla. Ale to bychom měli co nejrychleji změnit.
Vycházím tedy dveřmi dineru ven do nepříjemných ulic města. A hned při prvním kroku ven se mi rozbuší srdce milovníka „Pines, Peak, Creek, Hill“: Hra se prezentuje v nádherném 2D vzhledu.
Survival horror v té nejlepší podobě
Když ti poslední zbývající policajt ve městě řekne, že všichni obyvatelé byli evakuováni, měl bys asi taky zmizet, pane Walkere! Ale co, všichni jsme v životě už někdy udělali hloupá rozhodnutí. Takže neohroženě pokračuji v prohledávání ulic, šplhám po zdech pokrytých graffiti, prolézám rozbitými ploty a sbírám malý nůž – a ten budu nutně potřebovat!
Neboť se najednou ze zdí uliček vynořují hrozivé stínové postavy. Netuším, co mají za problém, ale vrhají se na mě a už na normální obtížnosti mi dávají pořádně zabrat! Musím si tedy co nejrychleji osvojit jejich útočné vzorce a v ten správný okamžik uhnout. A především nesmím v žádném případě zapomenout včas omotat čepel rolí lepicí pásky, než se mi uprostřed boje zlomí na dvě části.
Správná dávka atmosféry a tajemna
Jako každá dobrá hororová hra potřebuje samozřejmě i Silver Pines klidné momenty, ve kterých se můj puls může zotavit z částečně intenzivních bojů nebo pokusů o útěk. Nejenže se totiž probojovávám okolím, ale mohu také zapojit své šedé buňky. Někdy musím vylovit záhadný předmět z odtokového kanálku bazénu, jindy najít kliku ke skrytým dveřím, vyřešit kód ke skříňce nebo vyhrát cenu ve střelnici. Tyto hádanky se fantasticky zapadají do světa připomínajícího horečnatý sen.
Silver Pines totiž logicky není normální městečko, ve kterém jen tak náhodou potácí pár monster, která vypadají jako roztavené stíny. Hledání Eddieho vyvolá v našem soukromém detektivovi doslova trip: místnosti najednou mění své vnitřní vybavení, plynule přeskakuji mezi realitou a světem snů a potkávám extrémně podivné postavy, které nemohu zařadit ani jako „přátele“, ani jako „nepřátele“.
Z každé póry hry sálá DNA velkých vzorů. Cítím to v děsivém vzlykání monster, v potrhaných polaroidových fotkách, které mi odhalují malé útržky příběhu, nebo v systému ukládání. Za to musím obětovat jednu ze svých namáhavě naspořených mincí, abych zavolal na určité číslo. V jakékoli jiné hře by to bylo naprosto zbytečné, ale v Silver Pines to sedí jako ulité, když Red Walker předává zprávy svému tajemnému nadřízenému.
Po Silent Hill: Townfall se letos na žádnou jinou hru netěším tolik jako na Silver Pines. Doufám, že tento mysteriózní thriller udrží úroveň své vynikající dema a odmění nás, fanoušky hororů, novým herním klenotem. Tak kolikrát ještě musím spát, než bude 8. října?
