Zbrusu nová hra ve stylu Soulslike z roku 2026 si na Steamu vysloužila hodnocení „Převážně kladné“ a sklízí chválu téměř od všech, kdo ji hráli. Stojí za zmínku, že tato nová hra ve stylu Souls, Stonemachia, je nezávislý titul, takže její úspěch se pochopitelně liší od velkých AAA her ve stylu Souls na trhu. Nicméně získání hodnocení „Převážně pozitivní“ na Steamu je vždy pozoruhodné.
Pro ty, kteří to nevědí: hodnotící stupnice Steamu zohledňuje procentuální podíl pozitivních a negativních recenzí, stejně jako jejich rozsah. Hra Stonemachia byla při uvedení na trh hodnocena 97 % „velmi pozitivních“ recenzí, ale k dosažení hodnocení „převážně pozitivní“ by musela udržet konzistentní hodnocení (a navíc získat dalších 300 recenzí). Od uvedení na trh však tento požadovaný počet recenzí hravě překonala a po více než 800 recenzích od hráčů si vysloužila celkové hodnocení 95 % „převážně pozitivních“ recenzí. Vzhledem k tomu, že některé nezávislé hry mají potíže dosáhnout 10, 50 nebo 100 recenzí, toto skóre lépe odráží kvalitu hry Stonemachia než některé souhrnné hodnocení jiných her.
Stonemachia je skvělá hra ve stylu Souls s hodnocením 10/10 na Steamu
Stonemachia je hra ve stylu Souls od nezávislého vývojáře Crossfall Games, která kombinuje herní mechaniky inspirované šachy s estetikou italské renesance. Hráči ovládají Zefira, pěšce, který se dokáže proměnit v různé šachové figurky, z nichž každá nabízí jedinečné bojové schopnosti a herní styly. Hra se odehrává v Medhelanu, zemi zpustošené „Morem andělů“, a kombinuje boj zaměřený na krytí úderů, průzkum a souboje s bossy se surrealistickým příběhem inspirovaným náboženskými obrazy, místním folklórem a Dantovým Peklem. Celkově lze říci, že ačkoli existuje i jiná hra ve stylu „Souls“, inspirovaná italskou historií, Stonemachia se ubírá zcela odlišným směrem a patří k nejunikátnějším hrám tohoto žánru na Steamu.
Navzdory svému ryze nezávislému charakteru si Stonemachia vysloužila chválu za výtvarné zpracování, soundtrack a pojetí formule her typu „Souls“. Co ale samozřejmě opravdu záleží, je hratelnost. Mnoho online recenzí příznivě srovnává její bojový systém s hrami Dark Souls a Sekiro a chválí systém odrážení útoků, souboje s bossy i design herního světa. Diskuse v komunitě často zdůrazňují, jak hra překonává očekávání kladená na malý nezávislý projekt, přičemž někteří hráči ji dokonce označují za jednu z nejlepších her typu „soulslike“, které za poslední roky hráli. Ani hodnocení 10/10 samozřejmě není dokonalé – někteří fanoušci jako největší nedostatky uvádějí občasné chyby a problémy s výkonem. I tak většina recenzentů považuje tyto „nedostatky“ za zanedbatelné ve srovnání s ambicemi hry, její originalitou a hodnotou vzhledem k její nízké ceně.
Úspěch indie hry se opět výrazně liší od úspěchu AAA titulu. Stonemachia dosáhla neuvěřitelného skóre v recenzích, i když 800 recenzí je „málo“ (ne ve světě indie her), a počet jejích hráčů je úctyhodný. Ve svém vrcholu měla hra téměř 500 hráčů, v některých špičkách se počet držel nad 100 a v době psaní tohoto článku měla 76 hráčů. To sice neohromí lidi posedlé například počtem hráčů v ARC Raiders, ale pro hru malého rozsahu je to značný úspěch.
Fanoušci her typu „soulslike“ si v posledních letech přišli na své a tento žánr zjevně neztrácí na oblibě. Například studio FromSoftware, průkopník žánru „soulslike“, má v přípravě více her než jen The Duskbloods a spousta her čerpá inspiraci právě z tohoto žánru. Doufejme však, že Stonemachia je poučením, že za něčím skutečně jedinečným se vyplatí hledat i mimo hry kategorie AAA.
