Brazilský politik navrhl nový zákon, který má přispět k zachování her a lepší ochraně práv spotřebitelů při nákupu videoher. Inspirací mu bylo hnutí Stop Killing Games, které vzniklo poté, co společnost Ubisoft v roce 2024 ukončila provoz hry The Crew. Hnutí Stop Killing Games, v čele s YouTuberem Rossem Scottem, usiluje o zavedení právních omezení, která by zabránila ukončování her.
Jednou z hlavních překážek pro hnutí „Stop Killing Games“ byl červen 2026, kdy Evropská unie odmítla pokračovat v přípravě nových zákonů v jeho prospěch. Rozhodnutí EU se v té době stalo neuvěřitelně kontroverzním, protože přišlo hned po soukromém setkání s Ubisoftem. Naděje na zachování her prostřednictvím zákonů na ochranu spotřebitelů se však zdá být znovu oživena odvážným krokem brazilského politika.
Nový návrh zákona v Brazílii usiluje o to, aby se cíle hnutí „Stop Killing Games“ staly zákonem
ZA PRÁVA HRÁČŮ!
Inspirován hnutím „Stop Killing Games“ jsem právě podal návrh zákona PL 3612/2026. Miliony lidí po celém světě se mobilizovaly, aby bojovaly za právo pokračovat v hraní her, které si zakoupily, a setkávat se s komunitou, kterou vybudovaly.
Nyní já a… pic.twitter.com/ewiUZy3KKV— Jandira Feghali (@jandira_feghali) 9. července 2026
Jandira Feghali, kandidátka na znovuzvolení do brazilského federálního parlamentu, navrhla nový zákon, který má „řešit ochranu spotřebitelů nakupujících videohry“. Feghali na Twitteru uvedla: „Inspirována hnutím Stop Killing Games jsem právě předložila návrh zákona PL 3612/2026.“ Návrh zákona se opírá o dva stávající brazilské zákony, a to Zákoník o ochraně spotřebitele a Právní rámec pro odvětví elektronických her. Cílem návrhu je zavést „povinnost dodavatelů v případě ukončení služeb nezbytných pro provoz digitálních her.“
Podání návrhu zákona ještě nutně neznamená, že se navrhovaná regulace stane zákonem. Ve většině zemí, včetně Brazílie, se však jedná o jeden z prvních kroků směrem k přijetí samotného zákona. Pokud bude zákon schválen, vydavatelé by mohli být nuceni poskytnout alternativní řešení, aby jejich hry v Brazílii nadále fungovaly, pokud by se rozhodli servery vypnout. Mnoho hráčů již dlouho naléhá na vydavatele, aby fanouškům umožnili udržet hry pro více hráčů v provozu, pokud náklady na provoz a údržbu serverů převýší zisk, který generují. Zdá se, že nový brazilský návrh zákona usiluje o zavedení podobné povinnosti, ačkoli jeho přesné podrobnosti zatím nebyly zveřejněny.
Je zajímavé, že Feghali není první brazilskou političkou, která vyjádřila obavy ohledně spotřebitelských práv hráčů. Již dříve v červenci se k rozhodnutí společnosti Sony ukončit výrobu disků v roce 2028 vyjádřila další brazilská zákonodárkyně, Erika Hiltonová. Zdálo se, že usiluje o podobný přístup jako Feghaliová, s cílem zajistit, aby do zákonů země byla zahrnuta preventivní opatření na ochranu hráčů. Její názory se však více soustředily na fyzická média a na to, jak by měla být pro společnosti jako Sony považována za závazek, protože jejich konzole jsou vybaveny specifickou mechanikou určenou pro tento typ média.
Rok 2026 nebyl zrovna tím nejlepším rokem pro ty, kterým záleží na zachování her. Kromě neúspěchů hnutí „Stop Killing Games“ zaslala další šokovou vlnu celým odvětvím i příprava PlayStationu na ukončení vydávání nových disků. Mnozí se nyní obávají, že v plně digitálním ekosystému bude pro velké herní společnosti a vydavatele brzy mnohem snazší ukončit podporu her. Uvidíme, zda se zákonodárcům, jako je brazilská poslankyně Feghali, podaří změnit směr ve prospěch hráčů a případně inspirovat politiky v jiných částech světa k podobným krokům.
