Nový Screamer má sice letitý název, ale s klasickou sérií závodních her z 90. let nemá mnoho společného. Až na to, že i tady je olověná noha dotažená do extrému.
Promluvme si přímo k zářivě modrému velrybímu slonovi, který pulzuje v místnosti: Ne, tento křikloun nemá se starými mezinárodními závodními hrami stejného jména (u nás známými a milovanými jako „Bleifuss“) společného zrovna nic. Ano, obě hry jsou o rychlých autech a tehdy stejně jako dnes za nimi stojí Italové z Milestone. Ale to je zase všechno.
Proč tedy vůbec psát recenzi? Protože dobrých arkádových závodů je nedostatek, Need for Speed byl uložen k ledu a Screamer v nás sice nevyvolává žádné jásání, ale přesto dává na silnici svou koňskou sílu. GlobalESportNews vám prozradí, zda se vyplatí si ji koupit – a pro koho.
Cash for Fahres
Středobodem hry Screamer je „Turnaj“: Někdy v nepříliš vzdálené budoucnosti, samozřejmě dystopické a neon-literární jako Blade Runner, pořádá tajemný „pan A“ automobilový závod, v němž proti sobě soutěží skupiny takzvaných „křiklounů“.
Jde o týmy s názvy jako „Green Reapers“, „Strike Force Romanda“, „Kagawa-Kai“ nebo „Anaconda Corp“, které mají k účasti v turnaji své vlastní důvody.
Někteří se chtějí pomstít za zavražděného člena, jiní touží po slávě a cti. A všechny zajímá finanční odměna v celkové výši *kontroluje bankovky* uvolněných 100 miliard amerických dolarů. Ano, ve světě Screameru se rozhodně nešetří.
Abyste si tuto stabilní sumu mohli vyzvednout, ujmete se role různých jezdců ze všech týmů. Za volantem jejich jednotlivých vozidel musíte v mnoha misích plnit nejrůznější úkoly: dosáhnout určitých časů na kolo, překonat rekordy, dosáhnout určitého umístění na stupních vítězů, spustit boosty během driftu nebo vyhrát týmové závody.
Klenot v dystopickém lese
Úroveň obtížnosti se občas hodně houpe sem a tam, a to i přes volitelné stupně obtížnosti a příjemné množství pomocných funkcí.
Jednu misi bez problémů vyhraji s 500metrovým odstupem na druhé místo, v další misi se sotva dopustím nějaké jezdecké chyby a vyškrábu se na milosrdné třetí místo.
Pojíždíte také po relativně malém počtu tratí: k dispozici jsou čtyři různé scénáře s 32 tratěmi, které pro sebe jen částečně využívají jiné části prostředí.
V každém případě to celé vypadá opravdu dobře: Akci sice vidíte jen z vnějšího pohledu, ale šíleně vysoká rychlost a efekty bouraček odtud vypadají opravdu dobře. A celé to běží rychle a stabilně i na systémech střední třídy při vysoké úrovni detailů.
Jen je škoda, že mimo krásně zinscenované tratě toho není moc k vidění. Když si vzpomenete na původní Screamer (který z velké části vycházel z prvního Ridge Raceru), všude se něco dělo a na obrazovce svištěla letadla, vrtulníky a lanovky. Tady nic takového není.
Není závodní hra jako každá jiná
V rámci turnaje hraje pozoruhodně velkou roli zápletka točící se kolem závodění, pomsty a bohatství. Dokonce tak velkou, že krátké závody občas působí spíše jako výplň.
Před závody i po nich se na vás bude téměř donekonečna mluvit, především v dialogových cutscénách prezentovaných z bočního pohledu, ale také opakovaně ve velmi solidně zpracovaných krátkých filmečcích vytvořených renomovaným japonským anime studiemPolygon Pictures(Tron: Povstání, Láska, smrt & Roboti atd.).
Zvláštněním děje je, že zde, stejně jako ve filmu Tekken 8, mluví téměř každá postava jiným jazykem – od angličtiny přes francouzštinu, italštinu či španělštinu až po němčinu a japonštinu, takže toho uslyšíte opravdu hodně, aniž by postavy měly sebemenší problémy se vzájemnou komunikací. Na rozdíl od Tekkena má Vřískot alespoň fíkový list, který tuto babelfishovou říši divů vysvětluje.
Děj je každopádně dobře zpracovaný. A pokud si ceníte toho, abyste byli co nejvíce polygloty, zejména pokud jde o nadávky, pak je Screamer výborným učitelem. Protože tady se nadává opravdu tvrdě a týmy rozhodně nešetří slovy.
Dlouhodobě je to ale všechno trochu moc a vyčerpávající; za sebe mohu říct, že by mi přišlo lepší, kdyby se měřítko hry/příběhu vychýlilo mnohem více směrem ke hře. Alespoň že všechna ta přerušení závodu lze přeskočit, pokud se vám zrovna nechce poslouchat ty vtípky.
Anime Drift Master
Turnaj je nejen středobodem příběhu, ale také herním tutoriálem. Screamer nabízí několik speciálních funkcí, které jej jasně odlišují od standardních závodních her.
Předně je to ovládání, které je do značné míry inspirováno systémem dvou páček ze hry Inertial Drift. Připomeňme si: tam se levá páčka používá k normálnímu řízení a pravá k ovládání driftu. Ve hře Screamer se naopak levá páčka ovládá normálně a pravá páčka ovládá drift. Dobře, mluvíme méně o „inspirovaném“ a více o „převzatém“.
Tam a tam je třeba se se systémem trochu seznámit. Zejména drift umožňuje pozoruhodně přesnou kontrolu nad zatáčením vlastního vozidla, ale také vyžaduje velmi přesné ovládání. Pokud vjedete do zatáčky pod špatným úhlem, narazíte v plné rychlosti do obrubníku, což vás nejen zpomalí, ale také vás to občas stojí extra široký zadní spoiler.
Jakmile však po chvíli tréninku dostanete driftování pod kontrolu, je to celé docela fajn. Najednou budete schopni driftovat z plné rychlosti, přesně kopírovat průběh zatáčky, jen pár centimetrů za obrubníkem – a pak to všechno zakončit přesně načasovaným turboextrakcí při návratu na rovinku. Protože pak je tu ještě systém echo.
Hello Echo! Ahoj, křikloune!
Způsob, jakým se vám „Echo“ během turnaje představí, je opravdu hloupý. Shrnu to: „Hej, já jsem mechanik, kterého neznáte. Do vašich superdrahých superaut vám nainstaluju zařízení, které bylo vyvinuto přede mnou a které zajistí, že pokud vaše auto exploduje, budete okamžitě oživeni. Super? Super!“
Ahem. Dobře. Echo je soubor herních mechanik, které by se jinde jmenovaly Turbo Boost, Takedown nebo Shield. Abyste mohli některou z nich použít, musíte si co nejobratnější jízdou nebo co nejpřesnějším řazením nahromadit „synchronizační“ energii.
Pokud ji použijete, nabije se vám „entropie“, kterou zase můžete použít pro krátký štít nebo „overdrive“ – pokud s ní zasáhnete protivníka, samovolně vzplane. Stejně tak však i vy, pokud se v této fázi dotknete zdi. Klasický systém rizika a odměny.
Všechno toto je rozloženo na ramenních tlačítkách gamepadu (což hra důrazně doporučuje) a chvíli trvá, než se s tím seznámíte. Naštěstí se to však postupně zavádí až v průběhu dlouhého turnaje.
Arkáda volá!“
.
Pokud se naopak chcete do akce vrhnout rovnýma nohama, je arkádový režim vaším cílem: čekají vás zde normální a týmové závody, různé varianty výzev i závody na kontrolní body a čas – výběr pro dlouhodobou zábavu na plný plyn je více než dostatečný. Na začátku je však obsahu velmi málo, protože tratě a vozidla se odemykají v rámci turnaje nebo permanentních arkádových závodů.
Celá věc vypadá opravdu dobře. A běží to zatraceně rychle!“
Trpěliví sběratelé časem zaplní archiv grafikou, videi, (úžasně intenzivním) soundtrackem a spoustou možností personalizace všech vozidel.
Pokud se budete chtít se svým klenotem s velkým spoilerem pochlubit světu, můžete se také kdykoli během závodů přepnout do režimu fotografování a pořídit vysoce dramatické záběry vlastního vozu z co nejšílenějších perspektiv a se spoustou filtrů.
Samozřejmě ne v režimu pro více hráčů, protože by to ostatním jezdcům nejspíš přišlo hloupé. Screamer nabízí různé varianty hry více hráčů, včetně rozdělené obrazovky až pro čtyři účastníky, což se dnes vidí jen zřídka.
Závěr redakce
Střih, střih, střih, krátký závod, střih, střih – přesně takhle si představuji, že by měla vypadat závodní hra vyvinutá Hideo Kodžimou. Přestože je klání opravdu stylově zinscenované, pro mě se skládá z přílišného množství keců a příliš malého množství akce na trati. Výsledkem je, že jsem během testu po krátké době zaznamenal známky opotřebení tlačítka „přeskočit“. Děj nakonec není tak zajímavý, i když můj mezinárodní uprchlický slovník se zde náležitě rozšířil.
Po obsahové stránce vás čeká čistá arkáda. Ovládání driftu pomocí pravé páčky funguje dobře a přesně, až si na něj po chvíli zvyknete. Ale stejně jako u Inerciálního driftu působí jako řešení problému, který ve skutečnosti neexistuje. Mezitím jsem si pro srovnání zahrál starý dobrý OutRun 2006: Coast 2 Coast a musím říct: drifty fungují stejně přesně a jsou mnohem jednodušší na používání
Screamer je opravdu dobrá závodní hra, s bleskurychlou, úžasně efektní grafikou, pozoruhodně silným soundtrackem a přiměřeně náročnými protivníky. A i když ne všechny její prvky dávají opravdu velký smysl, oceňuji, že se tu a tam pokusí o něco nového. A to i v případě, že občas přestřelí.
