opinion: V Itorahu vlastně musím řešit zánik lidstva. Ale já se chci jen zastavit a obdivovat ručně kreslenou krajinu.
Hry jsou trochu jako jídlo: Každý má jiný vkus, ale naštěstí si každý najde něco pro sebe. Jeden člověk má rád spina… ehm střílečky, ale pro druhého není nic lepšího než čerstvě oloupané brambory na hraní rolí nebo dokonce komplexní strategický salát.
Proto mi prosím předem odpusťte, pokud nesdílíte mé nadšení pro Itoru. S metroidvaniemi je to jako s česnekem, buď se jim vyhýbáte s upírskou nechutí, nebo se jich nemůžete nabažit. Já jsem ten druhý (v obou případech, omlouvám se svým bližním!).
Proto vám řeknu, proč jsem z této impulzivní koupě tak nadšený (díky členovi komunity Kaimanicovi za doporučení!), i když objektivně vzato má hra několik zjevných slabin.
Table of Contents
Není dobrý výchozí bod
Mladá dáma jménem Itorah má problém. Tedy vlastně dvě. Nejprve ji pronásleduje smečka hladových pavouků a zajme ji v jejich temných jeskyních. Sotva se jí podaří uniknout, ukáže se, že je pravděpodobně posledním člověkem na Zemi. Itora se proto vydává odhalit tajemství, které stojí za zmizením jejích bližních.
Počkat, počkat: Jak se jí vlastně podařilo uniknout z pavoučí jeskyně? Jsem rád, že se ptáte! Náhoda (neboli herní design) tomu chtěla, že se Itora během svého zajetí seznámila s mluvící zbraní, jakousi velkou sekerou. Nejenže je nesmírně upovídaný a má až příliš zdravé ego, ale umí to také pěkně rozbalit.
Za chvíli leží plazící se tvor bez života na zemi a my se můžeme prodrat na svobodu. A tam na nás čeká úchvatně krásný herní svět, který se vyrovná i Ori and the Blind Forest.
Nevěříte mi? Tak se podívejte sami – ale nezapomeňte si potom přečíst!
Velmi dobré vyhlídky
Ti, kdo už četli můj chvalozpěv na Monster Boye, by měli vědět, že mám slabost pro kvalitní ručně kreslenou 2D grafiku ve hrách. Itorah mě v tomto ohledu téměř rozplývá nadšením.
Sotva ujdu deset metrů, abych se znovu nezastavil a neobdivoval okolí. To, co německé nezávislé studio Grimbart Tales nabízí mému zhýčkanému hráčskému oku, se v žádném případě nevyhne mezinárodnímu srovnání.
Obrovské houby, svěží zelená tráva, mohutné stromy, vchod do chrámu zalitý měkkým světlem večerního slunce – ať vidím cokoli, vypadá to jako dokonalá nedělní pohádka. Itorahův styl je silně ovlivněn mezoamerickou kulturou a v pohybu vypadá mnohem lépe než na snímcích.
Ty mi taky nevěříš? Opět mám po ruce správné důkazy a předkládám vám necelé čtyři minuty profesionálního hraní (kašel) z Itorah:
Jak hraje Itorah?
Přejděme ke hře. Každý, kdo už někdy hrál nějakou metroidvanii, nebude mít problém se v Itorahu zorientovat. Skáčeš, kutálíš se a šplháš po herním světě zvaném Nahucan a bojuješ s nejrůznějšími nepřáteli. Mají individuální způsoby útoků, takže se musíte rychle přizpůsobovat novým situacím a především se jim bleskově vyhýbat.
V průběhu dobrodružství se přirozeně stáváte silnějšími a silnějšími, odemykáte si nové schopnosti a můžete vylepšovat své drzé zbraně pomocí nalezených materiálů. Itorah mi v podstatě nenabízí nic převratně nového, ale je to jako řízek: víte, co dostanete, a chutná to dobře.
Hra také nevykazuje téměř žádné nedostatky, pokud jde o komfortní funkce. Pokud vaše životní energie klesne na kritickou hranici, můžete se vyléčit stisknutím tlačítka. Tato schopnost se dobíjí po několika poražených nepřátelích. Mapa je přehledná, takže se ve světě Nahucan neztratíte. Díky tomu je Itorah ideální pro nováčky v žánru metroidvania.
Polovičně dobrá kontrola
Největší slabina Itory? Je rychle pojmenována, protože se s ní setkáte už po několika minutách hry: Ovládání. Pokud se do hry pustíte s očekáváním, že budete skákat stejně elegantně jako v Ori and the Will of the Wisps nebo že budete v soubojích očekávat chirurgickou přesnost Hollow Knighta, budete zklamáni.
Když Itora udeří svou zbraní, vždycky to působí trochu nepřesně. Někdy udeří normálně, pak se náhle zastaví, aby zasadila těžký úder, a v důsledku toho ji nepřítel zasáhne. Úhybný hod nám také ne vždy dává dobrou představu o tom, kam nás manévr dovede.
Čas od času se také stane, že slečna místo běhu omylem ucukne, protože jste se o milimetr nepřesně dotkli analogové páčky. Aby se vyloučily technické příčiny na straně ovladače, byla použita druhá kopie se stejným výsledkem. Takové chyby v ovládání jsou nepříjemné a mohly být trochu lépe vyladěny.
Pro koho má Itóra cenu?
Zda se budete u Itory bavit, nebo ne, záleží, jako často, na vašich očekáváních. Tato hra je prvním dílem malého týmu, což je vidět v pozitivním i negativním smyslu. Ano, v některých zákoutích je patrný nedostatek lesku a ani rozsahem se hra nevytahuje nahoru, protože závěrečné titulky byste měli vidět už po šesti hodinách.
Ale pro mě osobně je vášeň, která se do tohoto skvostu vkládá, všudypřítomná. Přimhouřím oči a přehlédnu, že můj úder mine cíl nebo že se přetočím doprostřed nepřítele, místo abych mezi námi vytvořil bezpečnou vzdálenost. Pokud máte chuť na malé okouzlující dobrodružství, nic víc, ale ani nic míň, jste v dobrých rukou.
Itorah si můžete koupit na (Steam) nebo (GOG) za přibližně 20 eur za kus. Pokud chcete, můžete si koupit také edici Save the World Edition, která stojí o 10 eur více. V tomto případě věnuje vývojář 10 % výtěžku organizaci (Survival International), která podporuje domorodé obyvatelstvo.
Souhrnné informace o Redě
Málokdy se mi stává, že bych si hru koupil na základě doporučení v naší sekci komentářů a několika obrázků. Ale v případě Itory musím říct: Díky Bohu!
Na hře je rozhodně znát, že ji vytvořil malý tým. Hratelnost by si zasloužila několik kreativních vychytávek, které by se vzdálily žánrovému standardu. Herní svět by mohl být dlouhodobě rozmanitější. A ovládání je někdy ještě větším nepřítelem než pětimetrový boss, který se chystá udeřit.
To ale nic nemění na tom, že si Itorah za těch téměř šest hodin, které jsme spolu strávili, získal mé srdce. Přispěla k tomu především nádherná grafika, kterou vhodně doplňuje většinou decentní, ale harmonická hudba v pozadí. Ale zaujal mě i samotný svět. Konečně žádná fantasy jednotvárnost a sci-fi akční zábava, svět Nahucan se zdá být nevyčerpaný a je plný menších i větších tajemství.
Proto nyní uzavírám kruh. Co začalo doporučením pro mě, končí doporučením pro vás: Dejte Itoře šanci.
