Nikdy by mě nenapadlo, kdo vyvíjí Warhammer 40k: Dawn of War 4. Teď jsem to zahrál a myslím si, že jsou pro tuhle práci ti praví!

Z ničeho nic je na gamescomu 2025 oznámeno Warhammer 40.000: Dawn of War 4 – a to od lidí, kteří se v tom vyznají.

Dawn of War 4 jsem nikdy nečekal. Některé franšízy skončí takovým pádem, že už není cesty zpět – ahoj, C&C4 – a Dawn of War 3 mi připadalo přesně takové. Měla vrátit značku po dlouhé pauze a s Relicem byl na palubě dokonce původní vývojář. Finální hra však zklamala řadu fanoušků a studio ji ihned po vydání opustilo. Docela exterminatus.

Ale já se mýlil víc než Fulgrim. Téměř o osm let později se značky ujal nový studio, které k Dawn of War sedí jako ulité: německý tým King Art z Brém vydal v roce 2020 strategickou hru Iron Harvest, která je v podstatě Company of Heroes s gigantickými mechy. A protože Company of Heroes je duchovním pokračováním Dawn of War a mechy a tak… no, spojitost je jasná.

Takže: Dawn of War 4. King Art se zde nebojí velkého úderu, Dawn of War 4 má vrátit všechny silné stránky prvního dílu. Hned při vydání nabízí čtyři frakce se čtyřmi rozsáhlými kampaněmi pro jednoho hráče, navíc kooperativní režim, skirmish a multiplayer. Navíc to vypadá k sežrání!

Boltery Space Marines rozstřelují celé řady orků, monolitické Necrony ničí krajinu a těžcí Imperial Knights Tech-Priests se brodí přes hřebeny kopců.

Bude to stát za to? Dobře, že se ptáte, protože já jsem Dawn of War 4 už měl možnost vyzkoušet a mám alespoň první dojmy z hraní.

Co nabízí Dawn of War 4?

Nejprve si ale ujasněme nejdůležitější informace o hře: Dawn of War 4 bude, jak již bylo naznačeno, klasická real-time strategická hra v duchu prvního dílu série a Company of Heroes. V mžiku postavíte svou základnu, vyprodukujete pár jednotek a pošlete je přes mapu, aby obsadily kontrolní body.

Kontrolní body vám přinášejí suroviny, které můžete investovat do vylepšení a nových jednotek, abyste nakonec nepřítele porazili. Dawn of War 4 se omezuje na dvě suroviny – rekrutaci a energii, takže fanoušci originálu se v tom rychle zorientují.

A také scénář by měl být veteránům povědomý: opět se vydáte na hrobový svět Kronus, který jste naposledy dobyli ve druhém dodatku Dawn of War s názvem Dark Crusade. Příběh se odehrává 200 let po Dark Crusade, ale ve skutečnosti se toho moc nezměnilo. Blood Ravens se vrací na planetu, kde je čeká spousta války.

Fanoušci se těší na setkání se starými známými. Na straně Space Marines se například objeví průzkumník Cyrus a orky vede starý dobrý Gorgutz, který zřejmě prostě neumírá. A když už jsme u frakcí: V Dawn of War 4 se při spuštění hry vžijete do role čtyř zcela odlišných národů:

• Space Marines porážejí nepřátele svou třídou. Sázejí na menší počet jednotek, které však patří k absolutní elitě Impéria. Mezi nimi jsou klasické Intercessory s tlustými boltery, ale samozřejmě můžete rekrutovat také Terminátory, Scouty, bojovníky na blízko a mocné Dreadnoughty.
• Orkové jsou přesným opakem Space Marines: Boyz na vás útočí v nesčetných hordách tlustých i hubených, velkých i malých zelenokožců a bojují v zuřivém Waaarghu, který odemyká mocné strategické tahy. Orkové mají samozřejmě i silné jednotky, mezi nimiž nechybí mocní Gorkanaut-Walker.
• Necroni budou i v Dawn of War 4 zaručeně nejotravnějšími protivníky, protože se umí léčit, teleportovat, prostě nechtějí zemřít a v pozdější fázi hry po asimilaci celé mapy vymažou celé regimenty svými prokletými monolity.
• Adeptus Mechanicus je mým osobním favoritem mezi frakcemi, protože Tech-Priests mají prostě ty nejdivnější zbraně. Jejich střelci Skitarii jsou spíš stroje než lidé a mocní Imperial Knight Mechs se valí po mapě. Díky pokročilé technologii mohou kolegové rozpoznat pohyby nepřítele i v mlze války a navíc rozmísťují po mapě speciální uzly, které posilují jejich jednotky.

V tutoriálu se navíc vžijete do role imperiální armády, která však není samostatně hratelná. Dokážu si dobře představit, že Imperiální garda bude jednou z prvních frakcí, které budou po vydání hry dodány jako DLC.

Tak, dost bylo základů, pojďme se vrhnout do zápasu.

Jak se hraje Dawn of War 4?

Demo z gamescomu, které jsem hrál, trvá asi 30 až 40 minut a je to předem připravený scénář skirmish. Frakce jsou tedy předem dané: bojuji jako Blood Ravens proti Orkům, klasicky to už být nemůže. Scénář je rámován trochou příběhu: imperiální armáda si láme zuby na zelenokožcích, takže Blood Ravens vedeni Cyrusem seskočí z nebe, aby nastolili spravedlnost.

Poté mě vlastně čeká neustálá akce, ale uprostřed tohoto chaosu jsem objevil tři body, které Dawn of War 4 podle mého názoru už teď zvládá opravdu dobře.

1. Dawn of War 4 je přesně taková, jaká má být

Možná to zní jako maličkost, ale rozstřílení orků mými boltery Space Marine je přesně tak silný zážitek, jaký jsem si přál. Ve skutečnosti je pocit z Dawn of War všechno jiné než triviální: Jedna z největších kritik Dawn of War 3 se týkala pocitu síly jednotek.
Space Marines nepůsobili jako imperiální elita, ale jako úplně normální pozemní personál. Dawn of War 4 to napravuje: když Blood Ravens pálí do davu ze svých bolterů, doslova cítím, jak detonují kulky tlusté jako pěst.
King Art investoval do detailů neuvěřitelné množství práce, aby navrhl stovky animací soubojů – například to, jak dreadnought-walker uchopí orka a rozdrtí ho, je ručně vytvořená sekvence pohybů.

Space Marines ale nejen rozdávají rány, ale také jich dostávají tolik, že se opravdu cítím jako elita.
Některé oddíly se skládají pouze ze tří jednotek, které jsou ale téměř nezničitelné.

Demo mise má přesně ten správný spád, jaký si přeju: vytvořím si dvě skupiny jednotek z bojovníků na blízko i na dálku a postupuju po mapě od kontrolního bodu k kontrolnímu bodu. Odpor je potlačen a na dobytých uzlech stavím obranné zbraně, aby bylo obtížnější je znovu dobýt.

Během mise mi postup znesnadňují sekundární cíle. Orkové například pracují na mocných tankových vozidlech Gorkanaut – musím být rychlý, abych je stihl zničit, než budou hotové. A pak se najednou po mapě proženou Necroni; naštěstí mi na pomoc přispěchají Tech-Priests a rozpoutá se spektakulární show raket, explozí a destrukce, jakou jsem v žánru strategií už dlouho neviděl.

2. Dawn of War 4 nabízí úžasně mnoho vylepšení

Dawn of War 4 se řídí designovou filozofií: i ty nejslabší počáteční jednotky se s dostatkem zkušeností a vylepšení mohou stát smrtícími jednotkami v závěru hry. Právě v tom spočívala jedna z předností originálu: mohl jsem své Space Marines ručně vylepšovat raketomety, plazmovými vrhači a energetickými meči, aby se z nich staly ještě smrtelnější zabijácké stroje.

Dawn of War 4 již nyní nabízí bohatou rozmanitost: sám se rozhoduji, zda moji terminátoři budou na velké vzdálenosti střílet pomalé dumdumové střely, nebo se dostanou do těsného kontaktu s plamenomety. Své jednotky mohu na bojišti posilovat a vylepšovat:
Vybavím kolegy kladivy a meči, rozhodnu se pro stalker boltery nebo autokanóny a tak dále.

Každá jednotka navíc s časem sbírá zkušenostní body a stoupá na vyšší úroveň. Tak si vychovávám své vlastní elitní vesmírné mariňáky, kteří nakonec sami rozcupují celé hordy orků. Zároveň každá ztráta jednotky bolí, jako bych nechal tankem přejet samotného vojáka Ryana. Opravdová bolest srdce.

3. Dawn of War 4 není Dawn of War 2

Série Dawn of War má tu nevýhodu, že první a druhá část jsou a) zcela odlišné a b) každá z nich je velmi oblíbená. Dva z mých nejlepších přátel přísahají na Dawn of War 2 s jeho silným zaměřením na jednotlivé jednotky, což se mnohem více podobá taktické hře v reálném čase, zejména proto, že stavění základen je omezeno na absolutní minimum.

Musíte si uvědomit, že Dawn of War 4 se opravdu silně orientuje na první díl, takže máte mnohem impozantnější pocit z bitev, ale také velmi oddálenou perspektivu.

Hra však přesto zahrnuje některé silné stránky druhého dílu:

• Jednotky sbírají zkušenostní body a postupují na vyšší úrovně, díky čemuž se dlouhodobě zlepšují.
• Silný důraz na hrdinské jednotky, které také postupují na vyšší úrovně a odemykají nové schopnosti.
• Kooperativní režim, o kterém však zatím nemám žádné podrobnější informace.
• Kromě toho bude v rámci kampaně možné činit rozhodnutí, která povedou k různým scénářům kampaně.

Co však Dawn of War 4 zatím zcela postrádá, je morální systém. Což je škoda, protože právě ten by orkům dodal zajímavý taktický prvek, protože zelenokožci mají chronicky nestabilní pracovní morálku. Také systém krytí působí zatím mnohem primitivněji než v první a zejména ve druhé části; tu a tam narazím na jednotku za krytem, ale celkově to má zřejmě velmi podružný význam.

Mnoho otázek zůstává nezodpovězeno

Obecně: Samozřejmě zůstává mnoho otázek ohledně nového Dawn of War. Zda budou čtyři frakce rozumně vyvážené, jak bude konkrétně fungovat kooperace, zda kampaně nabídnou napínavé mise a tak dále. Dvě věci ale mohu říci už teď:

1. 30minutová demo verze už velmi připomíná Dawn of War, i když samozřejmě musím vyloučit obvyklé nedostatky alfa verze. Hra se seká a trhá, mnoho grafických prvků je zatím jen provizorních a tak dále.
2. Hra klade správný důraz na správné věci.

Zatímco Dawn of War 3 se velmi zjevně snažilo využít moba humbuku kolem League of Legends a vyniknout především v multiplayeru, čtvrtý díl působí jako remake prvního dílu. King Art zřejmě přesně pochopil, co ho dělalo tak skvělým: mohutné jednotky, charismatičtí hrdinové i padouši a zaměření na frontovou linii.

Stavba základny sice hraje určitou roli, musím se například rozhodnout, zda raději postavím budovy pro vylepšení mariňáků, garáže pro vozidla nebo obranné bunkry, ale čtvrtý díl zde výrazně zrychluje tempo – nejsou tu ani servitoři!

Místo toho vyvolávám budovy z nebe, rychle je stavím, přidávám pár jednotek do fronty a soustředím se znovu na to, co je opravdu důležité: potyčky o kontrolní body, ve kterých moji Space Marines rozmlátí všechno, co se do tří nevrátí do vesmíru. Správně.

Na konci demo mise zatlačím orky zpět do jejich základny. V poslední zoufalé bitvě na mě vrhají vše, co mají v garáži, včetně obrovských bojových vozidel, ale já pomocí stratagemy vyvolám z nebe bombardovací koberce a mezitím jsem rekrutoval tolik terminátorů, že nepřítel nemá šanci.

Jak jsem již řekl na začátku: Dawn of War 4 jsem nikdy nečekal. Ale teď, když je téměř tady, netoužím po žádné jiné strategické hře. To se King Art alespoň podařilo.

Závěr redakce

První Dawn of War je i po 20 letech pořádnou ohňostrojovou show v oblasti real-time strategií – a to vím, protože jsem si hlavní hru i všechny addony dohnal teprve před dvěma lety během divokých vánočních prázdnin. Hra nejenže perfektně zachycuje přehnaného ducha Warhammeru 40K, ale i nad rámec licence je mistrovským dílem herního designu: Rozmanité kampaně, skvělé jednotky, svižný herní rytmus – není divu, že Relic tehdy s Company of Heroes přesně na tento recept vsadil.

A Dawn of War 4 chce teď všechno vrátit? Sakra, že jo, jdu do toho. Samozřejmě po 30 minutách nemůžu dělat žádné konečné závěry, ale alespoň na papíře a na první dojem se vývojář King Art vydal přesně správným směrem: Zachovat silné stránky z minulosti a vylepšit jen to, co je možné bez problémů. Například moje jednotky teď sbírají zkušenostní body. A samozřejmě je to vizuálně pořádná pecka.

Odhalení Dawn of War 4 klade důraz přesně na správné věci. Vývojáři hodně mluví o kampaních, o propracovaných mezisekvencích, o odkazech na Dark Crusade, o vzrušujících synergiích jednotek. O čem téměř nemluví: multiplayer, live service, roadmapy, moba, trendy – to může být samozřejmě chladný kalkul, ale také sakra dobrý znamení.