Místo hloupého hororu s maskotem najde Dani v Don’t Fret okouzlující poctu klasice žánru.
Počkat, zastavte, počkejte! Nedělejte stejnou chybu jako já! Když se na mé obrazovce objevil trailer k Don’t Fret v rámci Future Game Show, vyvolalo to ve mně jen pobavené odfrknutí… nic víc. Koneckonců se v ní hraje na kytaru – tedy nehraje se na ni, alestává sedoslova strunovým nástrojem. „Další taková vtipná hra“, pomyslím si a vzpomínky na trailer okamžitě posílám do své mentální drtičky.
Při brouzdání na Steamu pak na hru znovu narazím a vidím,že už existuje hratelná demo verze, ještě než tato hororová hra vyjde 1. října 2026. „No, proč ne?“ Stáhnu si demo, vrhám se do hry –a zcela nečekaně nacházím titul, který by mi mohl zpříjemnit čekání naAlien: Isolation 2.
Vážné tóny
Když kliknu na „Start“, vlastně očekávám legrační hororovou hru plnou vtipných maskotů a hloupých vtípků. V úvodu však Don’t Fret překvapivě nasazuje přímo ponurý tón: sleduji muže – pravděpodobně otce malého hlavního hrdiny Freta –, který zuřivě buší na dveře domu, křičí na svou ženu a nakonec rozbije sklo, aby si násilím vynutil vstup. Fret v panice uteče do svého pokoje, přitiskne se ke své milované kytaře a schová se do skříně… jen aby se krátce nato probudil jako právě tento nástroj na střední škole.
Školní budovy jsou už za normálních okolností a za denního světla naprosté peklo, ale hudební škola Harmonic Heights jde ještě o oktávu níž. Stěny jsou polepené plakáty pohřešovaných dětí, skříňky leží po zemi a rozhazují po podlaze věci, které tam po sobě zanechali žáci.
V temné chodbě visí na zdi děsivý kokon, ovinutý kazetovou páskou, ze kterého se líhnou děsivě hbité stvoření. Omítka se drolí ze stropu, doprovázená těžkým dupáním někde nade mnou.
Pokud to dosud nebylo jasné: V této škole je něco úplně v nepořádku!
Hehe, slovní hříčka
Název hry je mimochodem velmi vtipný. Anglický výraz „Don’t fret“ znamená něco jako „Nedělej si starosti“. Fret je ale nejen jméno hlavního hrdiny, ale také anglický výraz pro pražce na krku kytary. V češtině by se tato slovní hříčka dala nejlépe přeložit jako „Nenech se rozladit“. Víš, protože se hraje na kytaru a tak! Hehe.
Cover hry Alien: Isolation
A skutečně: Don’t Fret si totiž velmi chytře bere inspiraci z jednoho z nejlepších zástupců žánru vůbec – Alien: Isolation. Většinu času se musím schovávat ve stínu, tiše se plížit kolem nepřátel nebo je rozptylovat lahvemi. Speciální zařízení mi přesně ukazuje, kdy kolem mě číhá nebezpečí.
V demu se objeví i „Alien“: z ventilačních šachet vyskočí obrovské monstrum s drátovitýma nohama a hlavou ve tvaru kazety. Pokud mě chytí, je po všem – takže utíkám o život.
Don’t Fret však není jen neinspirativní kopie, ale připomíná spíše cool indie cover. Předloha je rozhodně rozpoznatelná – ale tato hororová hra si také vytváří vlastní koncept přežití. Vše je důsledně zasazeno do hudebního tématu, ale překvapivě na mě nepůsobí vůbec hloupě, naopak vzbuzuje zvědavost na další pokračování.
Design monster je fantastický a díky klaustrofobickým prostorům, blikajícím světlům a hbitým pohybům tvorů mi z něj tuhne krev v žilách.
Byl jsem zklamaný, když skončila asi 30minutová demo verze – a to je vždy dobré znamení! Moc se těším, až uvidím další ukázky od kytaristy Freta, a jsem zvědavý, jak Don’t Fret v dalším průběhu hry interpretuje hororovou klasiku Alien: Isolation. Nečekám, že to bude další hit v žebříčcích hororového žánru, ale alespoň skrytý tip pro milovníky tohoto žánru.
