Jaký comeback! Více než 20 let po svém posledním 3D dobrodružství se opice vyšplhala na vrchol společnosti Nintendo.
Nintendo bylo napadeno! V září 2024 zahájila společnost Sony s grandiózní hrou Astro Bot ofenzívu proti svému dlouholetému japonskému konkurentovi. Cíl: právě Nintendo a jeho koníček, rodinné skákací hry.
Sony uspělo. Kreativní dobrodružství roztomilého robota nemilosrdně ukázala, že Super Mario a spol. musí konečně zkusit něco nového a trochu se odpoutat od své osvědčené, ale odvážné základní receptury.
Astro Bot otřásl dosud nedotknutelným trůnem Nintendo v tomto žánru. Od té doby zněla velká otázka: Dokáže Nintendo najít správnou odpověď?
Teď můžeme říct: Páni, a jak! Nintendo vytvořilo s Donkey Kong Bananza mistrovské dílo a působivým způsobem dalo jasně najevo, kdo je tady šéfem.
Kapitalismus na opičí ostrově
Vlastně by všechno mohlo být tak krásné! Z země vystřeluje tajemná látka zvaná banandium, která se zpevňuje ve formě lahodných banánů. Není divu, že se Donkey Kong rychle vydává na cestu, aby si naplnil břicho.
Škoda jen, že na chutné banandium má zálusk také společnost Void Company. Těžební společnost chce cennou surovinu pro sebe a své temné plány a bez váhání potopí celý opičí domov do podzemí planety. Donkey Kong je proti své vůli také vtažen do hlubin.
Po tvrdém přistání se nejstarší maskot Nintenda rychle seznámí s mluvícím kamenem, který ho přesvědčí, aby se společně vydali do jádra planety. Tam totiž nejenže spí původ banandia (DK přemýšlí svým žaludkem), ale také působí síla, která plní přání.
A protože mluvící kámen je ve skutečnosti mladá zpěvačka Pauline, která se chce za každou cenu vrátit domů, může tento nesourodý pár splnitel přání opravdu dobře využít. Společně se tedy vydávají na cestu hlouběji do nitra planety.
Dvě pěsti pro aleluja
Ústředním prvkem hry jsou Donkey Kongovy pěsti. S jejich pomocí lze zcela zničit velké části herního světa. To je nejen inovativní z hlediska hratelnosti, ale především technicky velmi působivé na Nintendo Switch 2.
Tým stojící za hrou Super Mario Odyssey totiž pro vizuálně působivou deformaci prostředí využívá takzvané voxely. Tato metoda zobrazení je velmi náročná na výpočetní výkon, protože po každém úderu Donkey Kongovy pěsti je nutné znovu vypočítat terén v okolí místa dopadu.
Pixel? Voxel? Vysvětlení rozdílu
Pixel, zkratka pro Picture Element
, je základní stavební prvek dvourozměrného obrazu. Každý digitální obraz se skládá z mřížky tisíců těchto barevných bodů. Každý pixel má určitou hodnotu barvy a jasu a když jsou uspořádány dohromady, vytvářejí obrazy na našem displeji.
Voxel je naopak trojrozměrný protějšek pixelu. Termín je složeninou slov „objem“ a „pixel“. Namísto plochého čtverce je voxel tedy krychle, která zaujímá určité místo v trojrozměrné mřížce. Každý voxel obsahuje hodnotu, která představuje vlastnost v tomto 3D prostoru, například barvu, hustotu nebo materiál.
Ve videohrách jsou voxely ideálním prostředkem k zobrazení realistických deformací terénu. S rostoucím množstvím informací při výpočtu a aktualizaci voxelů však výrazně roste i výpočetní zátěž. To, že Donkey Kong Bananza přesto běží s výjimkou několika málo případů rychlostí 60 snímků za sekundu, je opravdu působivé.
Na Switch 1 by bylo toto nadměrné použití voxelů nemožné. To také vysvětluje, proč je Donkey Kong Bananza sice graficky hezká, ale ne ohromující hra. Vývojový tým raději využívá výkon Switch 2 pro kreativní nápady a tato rozhodnutí se vyplácejí.
Je obrovská zábava rozbíjet Donkey Kongovými pěstmi zdi, rozmlátit skály a jejich úlomky použít jako projektily nebo se boxovat hlouběji do podzemí. Velká část běžného hraní je maximálně strhující destrukční orgie, za jejíž zdánlivě jednoduchou fasádou se skrývá překvapivě komplexní a především šíleně kreativní herní design, který zaručuje dlouhodobé nadšení.
Ovládání je po krátké fázi zvykání jednoduché a intuitivní. Jediné, co trochu vadí, je kamera, když se Donkey Kong dostane příliš hluboko do hory nebo do země. Pak se někdy ztratíte, ale díky promyšlenému designu levelů to většinou nevadí. Prostě se proboxujte libovolným směrem a nakonec se někde dostanete ven – díky voxelové destrukci!
Zde vám dám pár nahlédnutí do každodenního života DK:
Vrstva po vrstvě, prostě úžas
Čím hlouběji se Donkey Kong a Pauline noří do podzemí, tím větší je jejich nadšení. Místo temných jeskyní se každá vrstva ukazuje jako pestrobarevné a především živé hřiště. Flóra a fauna se ukazují ze své nejrozmanitější stránky.
DK a Pauline se jednou prohánějí v důlním vozíku divokým westernovým kaňonem, pak plavou v karibském ostrovním ráji v křišťálově modrých vodách a vzápětí pokračují v hustém lese protkaném jedovatými vodami. Každá oblast přináší nové typy nepřátel a alespoň jeden nový herní trik.
Donkey Kong Bananza se v zásadě hraje jako vlajková loď Switch 1, Super Mario Odyssey. Místo měsíců nyní sbíráte banánové banány, které jsou ukryty všude v podzemí. A „všude“ je třeba brát doslova. Díky zničitelné krajině musíte zapomenout na staré postupy, protože banány na vás mohou čekat v zemi, za zdmi, ve vzduchu nebo kdekoli jinde.
Za každých pět nasbíraných banánů získáte jeden bod dovednosti, který můžete investovat do kompaktního stromu dovedností, abyste mohli například udeřit silněji, vydržet více nebo lépe vyhledávat zakopané poklady díky radaru. Díky neustálému přísunu bodů dovedností je sbírání mnohem motivující než v Super Mario Odyssey, kde jsou odměny relevantní pro hru mnohem vzácnější.
Kromě banánů vaši sběratelskou vášeň podnítí také fosílie a speciální mince rozeseté po všech úrovních. Za fosílie můžete DK a Pauline koupit nové oblečení, které někdy přináší i speciální bonusy, jako například vyšší rychlost plavání. Mince lze zase vyměnit za další banány. Vše, co seberete ze země, má tedy nějakou přidanou hodnotu.
Spoilery
Protivníci jako …, … nebo … vždy ladí s daným prostředím. A díky mnoha kreativním nápadům vás neustálé mlácení, skákání, poskakování a porážení protivníků nikdy neomrzí, jako například v úrovni …, kde musíte nejprve … a pak …, abyste se dostali k banánu. Možná si všimnete, že se trochu vyhýbáme odpovědi a nejdeme k jádru věci. To proto, že Nintendo tentokrát před vydáním hry přísně zakázalo všem redaktorům zveřejňovat jakékoli informace o druhé polovině hry.
My bychom vám tak rádi řekli více o úžasných tajemstvích v jádru planety. My bychom rádi alespoň trochu více a přesto bez spoilerů prozradili, proč je finále příběhové kampaně jedním z nejlepších, co Nintendo kdy vytvořilo. Nebo jak se pomocí rychlého cestování dostanete z jedné vrstvy do druhé. Nesmíme ale prozradit ani obsah nápovědy! Nemluvě o četných překvapeních, velkých „Oh!“ a „Ah!“ a sem tam nějaké té slze.
V tomto případě však přísná pravidla embarga alespoň trochu chápeme. Nintendo chce, abyste byli zcela nepřipraveni a ohromeni. Na tomto místě vám slibujeme, že Donkey Kong Bananza bude čím dál tím lepší. Vrchol zábavy prostě není na dohled. Čím hlouběji DK a Pauline mizí v zemi, tím vyšší je úroveň euforie před obrazovkou.
To je pozoruhodné, protože příběhová kampaň Donkey Kong Bananza je výrazně delší než ta v Super Mario Odyssey. I když hru proletíte a soustředíte se pouze na hlavní úkoly, můžete počítat s deseti hodinami. Pokud se rádi necháte rozptylovat sbíráním věcí, bude to ale rychle třikrát až pětkrát tolik.
Zvířecí zábava
Můžeme vám alespoň povědět o zvířecích proměnách Bananza? Počkejte, podíváme se do dohody o mlčenlivosti Nintendo. Aha, aha, tak tak. Nesmíme vám prozradit, jak se k proměnám dostanete, ani vám nesmíme prozradit všechny odemykatelné podoby (je jich pět, mimochodem). To bude ale zábava!
Zábava je ale správné slovo, protože Bananzové vás budou bavit i po třistasedmdesáté aktivace. Díky Paulineině zpěvu v kombinaci s Donkey Kongovým bubnováním na hruď se opice na krátkou dobu promění v obzvláště mocné zvíře s několika speciálními schopnostmi.
Můžeme vám prozradit, že budete ovládat mimo jiné pštrosa (umí létat a střílet vejce) a zebru (umí sprintovat). Bananzas připomínají převzetí nepřátel v Super Mario Odyssey, ale jsou ještě hlouběji integrováni do hry. Velkou část levelů lze zvládnout pouze v odpovídající zvířecí podobě a také mnoho bossů vyžaduje chytrý postup s použitím správné síly Bananza.
Bossové? Už jsme o tom mluvili? Můžeme? Počkejte, podívám se. Ach, podívejte – můžeme! V Donkey Kong Bananza je totiž překvapivě mnoho soubojů s bossy. V některých oblastech na vás čeká hned několik obzvláště silných protivníků, kteří se pohybují na škále od „Zív, to bylo snadné!“ přes „Uff, ten je složitý!“ až po „Oh můj bože, to je fantastické!“.
Nejlepší bossové připomínají téměř dospělé šéfy z dungeonů ze série The Legend of Zelda. Prosté mlácení téměř vždy vede k K.O., je třeba najít správnou strategii. O to větší je pak uspokojení, když se nepřítel konečně skácí k zemi a zanechává po sobě tři nebo dokonce pět banandium banánů najednou. Dobrou chuť, DK!
Slza tady, výkřik radosti tam
I když nemůžeme prozradit konkrétní obsah hry Donkey Kong Bananza, rádi bychom se zde podělili o své emoce. Bananza je jedna z těch výjimečných her, které se snadno naučíte, těžko zvládnete a které jsou od začátku do konce nezapomenutelně dobré. Hra v nás vyvolává celou škálu emocí.
Radost z nové formy Bananza. Euforie provázená výkřikem „Ja, verdammte Axt!
“ a vítězným gestem Borise Beckera, když se nám konečně podaří zvládnout složitou výzvu. Samozřejmě nechybí ani protiklad: „Meine Fr…, du besch… Affe, jetzt klettere endlich die verka… stěnu!
Slzy tečou, když se příběh pravidelně blíží k dojemnému vyvrcholení. Obývací pokoj naplňuje smích, když Donkey Kong opět udělá jednu ze svých k popukání vtipných grimas. Na tváři se nám objeví znechucení, když musíme odstranit určité slizké zbytky. Jsme naplněni hrdostí, když najdeme obzvláště dobře schovaný banán.
Oslavovaná Nintendo magie
je opět v plné síle. Herní zážitek je tak dokonalý, vybroušený do lesku, pečlivě propracovaný a přesto vždy lehký, že by nás nepřekvapilo, kdyby se Donkey Kong Bananza v budoucnu zmiňoval v jedné větě s Super Mario 64 nebo Galaxy.
Nintendo Switch 2 a problémy s výkonem? Naše zkušenosti
Před vydáním Bananza se objevily zprávy, že hra má problémy s výkonem. Zejména snímková frekvence 60 FPS prý často kolísá. Na našem testovacím systému – běžném Switch 2 – jsme nezaznamenali žádné závažné problémy.
Je pravda, že při velkém množství efektů na obrazovce se snímková frekvence občas na zlomek sekundy sníží. Bananza však zůstává hratelná bez problémů a tento krátký pokles FPS se často ztratí v obecné rušnosti na obrazovce. Během našich přibližně 40 hodin hraní nás to nikdy nerušilo ani neovlivnilo hratelnost.
Celkově je Donkey Kong Bananza podle nás technicky velmi vyspělý titul, který však díky své náročná voxelové technologii místy Switch 2 dostává do potíží.
Kdo ještě potřebuje Super Maria?
Na závěr se ještě krátce vraťme k porovnání s vlajkovou lodí společnosti Nintendo. Navzdory mnoha podobnostem s dřívějšími skákacími hrami Mario se Donkey Kong Bananza vydává zcela vlastní cestou, aby vytvořila nový herní zážitek.
Ničení terénu sedí k roztomile hrubé povaze DK jako opičí pěst na oko. Zatímco Mario skáče svým protivníkům na hlavu, Donkey Kong jim dává ránu pěstí. Zatímco Mario složitě hledá cestu nahoru, opice prostě šplhá po zdi. Když vousáč žvýká ohnivou květinu, DK si vyvolá odpovídající zvířecí podobu.
Bananza však není jen Mario hra v kabátě Donkey Konga. Je výsledkem důsledného rozvoje desetiletí silných stránek Nintenda, obohaceného o inovativně využitý mechanismus ničení a dojemné duo, které spolu prochází všemi těžkostmi.
Nintendo je zpět na trůnu a nastavilo laťku pro interní konkurenci o dost výš.
Závěr redakce
Donkey Kong Bananza je nejlepší zábava, jakou si můžu dopřát, když se jen tak poflakuju. Je to typický Nintendo: v podstatě jednoduchý nápad se stane základem hry a je tak dobře propracovaný, že vznikne jedinečný herní zážitek. V případě Bananzy je to deformování terénu.
Každý úder do skály je nesmírně uspokojující. Pohodlné bušení do všeho, co mi přijde do cesty, je nekonečná zábava, ze které není úniku. I po dokončení příběhu se hra vrátí a řekne: „Mám pro tebe ještě překvapení. A ještě jedno. A ještě jedno.“
Obzvláště mě těší, jak dobře Nintendo zvládlo balancování mezi nostalgií a moderní reinterpretací Donkey Konga. Ti, kteří s opicí zažívají dobrodružství už od 90. let, se mohou těšit na spoustu známých tváří. Ti, kteří Konga probouzejí v sobě poprvé, mohou i tak bez problémů sledovat vše, co se děje.
Ve hře je mimochodem stovky banánů. Jsem teprve v polovině a už se nemůžu dočkat, až se znovu a znovu ponořím do tohoto mistrovského díla.
